Wikinomie – rovnocennost, otevřenost, sdílení, jednání

(Ivo Popardowski) Před nedávnem jsem si přečetl zajímavou publikaci s názvem „Wikinomie: Jak masová spolupráce mění svět a obchod“.  Zaujalo mě, jak její autoři Don Tapscott a Anthony D. Williams vtipně, čtivě a hlavně přesvědčivě vysvětlují modelový koncept wikinomie a její čtyři základní principy. Oprostili se od obecných mentorních výkladů a své teze poutavě doplňují značným množstvím praktických příkladů jejich možného uplatňování v podnikání, vědeckých disciplínách a ve státní správě.

Oba renomovaní autoři se ve své studii shodně odrážejí od faktu, že k úspěchu v podnikání už dnes nestačí pouze využívat klasické manažerské strategie, ale tyto musí plynule a intenzivně navazovat na otevřenou masovou spolupráci. Popisují účinky zapojení uživatelů do wikinomických principů a přesvědčivě vysvětlují, jaký efekt může přinést do podnikání jejich dodržování. Dosavadní hierarchické formy spolupráce nahrazují myšlenkou rovnocenné společné tvorby, ve které by spolu partneři měli ve smyslu propojování (Peering) komunikovat napřímo, síťově, a pokud možno také organizovaně. V rámci obecného principu sdílení (Sharing) otevřeně realizovat vzájemné přístupy týkající se nejenom standardů a obsahových složek, ale i finanční transparentnosti a otevřenějších pohledů na možné externí vlivy a zdroje. Otevírat dosud uzavřené či lokální (proprietární) uvažování o svých výrobcích, vědeckých znalostech a duševním vlastnictví směrem k jejich společnému sdílení a dalšímu rozvoji, což je vyjádřeno pojmem pro princip otevřenosti (Oppenness). Působit a jednat by pak partneři měli ve smyslu nových komunikačních trendů, to znamená využívat jejich globálních dosahů a zužování geografických bariér. Takzvané globální jednání (Acting Globally) vysvětlují jako princip působení všech partnerských článků, tedy nejenom nadnárodních korporací, ale i jednotlivců, fyzických osob a všech právnických forem společností.

Ve své knize autoři popisují případy průkopníků, kteří se nebáli využít nových internetových trendů a oslovit tak stovky dobrovolníků i mimo svou organizaci. Tito se poté mohli díky online prostředí spojovat, kreativně se podílet na vytváření otevřené platformy, využívat potenciál z nejrůznějších oblastí vědy a podílet se tak na vývoji produktů, budování efektivního systému kreativní tvůrčí síly a realizaci nových hodnot.

Domnívám se, že zamýšlený efekt zapojování lidí do světa internetového podnikání je pro tvorbu hodnot, inovací a znalostí mimořádně přínosný, stejně jako vytváření podnikatelských sítí a business webů a zakládání uživatelských platforem a komunit. Ve spojení s inovací myšlení manažerů a nastavenými změnami vnitřních struktur a organizací firem je jistě možné přijmout tento relativně nový model a napojit své aktivity na širší podnikatelské komunity a nové způsoby spolupráce.